Jedním ze tří kněží, kteří se stali oběťmi justičních vražd v takzvaných babických procesech na začátku padesátých let minulého století, byl Václav Drbola. V Babicích na Třebíčsku působil jako farář od února 1950. Vystřídal Arnošta Poláčka, který byl zatčen a odsouzen v zinscenovaném procesu na dvacet let.
Václav Drbola se v těžkých dobách po nástupu rudé totality dokázal postavit tlaku nastupujícího komunistického režimu. Na všech svých působištích, zejména v Bučovicích, se zapojoval do práce s mládeží a také do společenského a kulturního života. Získal si tak úctu i důvěru farníků. I přes výhrůžky přečetl oficiálně zakázaný Oběžník katolickému duchovenstvu a věřícímu lidu podepsaný arcibiskupem Josefem Beranem.
Svůj usilovný, ale marný boj za zachování katolického spolku v Bučovicích, který totalitní režim nařídil zrušit, popsal Drbola podrobně v dokumentu Historie událostí Spolku katolických tovaryšů v Bučovicích, který následně nechal ukrýt. Nalezen byl náhodou až v roce 2008. Je přesnou analýzou poměrů po únoru 1948.
Václav Drbola byl popraven společně s knězem Františkem Pařilem v Jihlavě dne 3. srpna 1951.
Biografie
1912 Václav Drbola se narodil 16. října 1912 ve Starovičkách poblíž jihomoravských Hustopečí. Otec Václav Drbola, domkář, těžce nese zážitky z války. Maminka Růžena je o čtyři roky mladší. Kromě Václava mají Drbolovi dalších šest dětí. Zvlášť dobře si bude Václav rozumět s bratrem Jaroslavem, kterého později sám oddá ve slavkovském kostele. Na gymnázium v nedalekých Hustopečích chodí Václav Drbola denně asi hodinu pěšky.
1933 Dne 6. června 1933 vydalo hustopečské gymnázium Václavu Drbolovi „Vysvědčení dospělosti“ s číslem 5.
1938 Po maturitě se Václav Drbola vydává na studia do Brna, do kněžského alumnátu. Zažije tam ještě léta klidu a možnosti sportovního i kulturního vyžití. V době, kdy už se Evropa chystá na válku, je dne 5. července 1938, na svátek svatých Cyrila a Metoděje, brněnským biskupem Josefem Kupkou vysvěcen na kněze. Krátce poté slouží ve Starovičkách svou první mši – primici.
1940 Václav Drbola se setkával s katolickými básníky a spisovateli, například s Janem Aloisem Zahradníčkem či knězem Janem Dokulilem. Při venkovním posezení po primici Vincence Vlacha z Frankova Zhořce v roce 1940 se cítí velmi dobře. Působí nejdříve jako kooperátor ve Slavkově u Brna, později je přeložen do Čučic u Oslavan. V roce 1943 tam ale končí a čeká ho opět stěhování. Je přeložen do Bučovic, kde se jako kaplan dočká konce války.
1945 V Bučovicích se Václav Drbola stane aktivním organizátorem kulturních akcí. Jakmile válka skončí, angažuje se i v lidové straně a také se zapojuje do činnosti Orla a dalších spolků. V tamním Katolickém domě se soustřeďují místní nadšenci – nazývají se Spolek katolických tovaryšů v Bučovicích. Drbola připravuje dětská představení. Komunisté jej sledují.
1948 Po zrušení Spolku katolických tovaryšů v Bučovicích uhájil Václav Drbola alespoň divadelní spolek, který připravil na den 24. října 1948 pohádku Mlynářovic Maruška. Ta je však ještě před premiérou zakázána. „Praporčík SNB přináší mi dopis, který zasílá ONV ve Vyškově na příkaz místního akčního výboru, a v tomto dopise stojí zákaz sehrání divadla, povolení hry se tedy odvolává. Bylo mi do breku,“ popisoval ve zprávě, kterou nechal uschovat a která byla nalezena v roce 2008 uložená ve staré garnýži. Zprávu pojmenoval Historie událostí Spolku katolických tovaryšů v Bučovicích. Popisoval v ní velmi přesně také celkovou atmosféru v zemi po převratu v únoru 1948. Velkou pozornost v Bučovicích však tehdy vyvolal plakát s textem, že hra se nedovoluje hrát – plakát vyvěsil Drbola. Dne 10. prosince 1948 je úplně zastavena činnost spolku a pokus bránit se soudně končí samozřejmě neúspěchem.
1950 V únoru 1950 je Václav Drbola přeložen na faru do Babic na Třebíčsku, kde kdysi pobýval básník Jakub Deml. Stěhuje se narychlo, protože tamní farář Arnošt Poláček je zatčen a uvězněn. Dne 25. června 1950 se na primici Miloslava Ambrože ve Velkém Meziříčí potkává Václav Drbola s knězem Janem Bulou. Netuší, že oba již brzy čeká falešné obvinění, odsouzení a smrt.
1951 Nátlak režimu se stupňuje. Při velké zatýkací vlně je 30. dubna 1951 v Rokytnici zatčen Jan Bula. Přišli si pro něj do školy, kde vyučoval náboženství. V neděli 17. června 1951 ve čtyři hodiny ráno pronikají tajní policisté na dvůr fary v Babicích a zatýkají Václava Drbolu. V kraji se pohybuje dobrodruh Ladislav Malý, který tvrdí, že organizuje odboj. Jeho působení vyvrcholí dne 2. července 1951 tragickým útokem ve škole v Babicích a zastřelením tří místních funkcionářů. V následné přestřelce jsou útočníci dopadeni v nedalekém poli a Malý je zastřelen. Při další zatýkací vlně je v Horním Újezdě zatčen farář František Pařil. Následuje první zinscenovaný proces v Jihlavě se čtrnácti obviněnými. Dne 14. července 1951 vynáší soud sedm rozsudků smrti. Václav Drbola bude popraven 3. srpna 1951. Obětí justiční vraždy se stane i František Pařil. Jan Bula bude souzen a popraven později. Zemře 20. května 1952 v Jihlavě. Soudní procesy jsou provázeny masivní nenávistnou kampaní proti odsouzeným, sedlákům a proti katolické církvi. Kněží jsou spojováni s útokem ve škole v Babicích bez ohledu na to, že Bula i Drbola byli zatčeni již předtím.
1968 Příbuzní Václava Drboly si v brněnském krematoriu vyzvedávají urnu s ostatky. Využívají tak krátkého období uvolnění šedesátých let. Ukrývají ji doma a v roce 1984 ji při jiném pohřbu tajně ukládají do rodinného hrobu ve Starovičkách.
2011 Začíná proces blahořečení připojením k již probíhající kauze blahořečení Jana Buly. Státními orgány byl Václav Drbola plně rehabilitován již v letech 1990–1997. Dne 19. prosince 2015 slavnostně ukončil v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla biskup Vojtěch Cikrle diecézní fázi kanonizačního řízení.
Tiráž
Otevření:
15. 8. 2021
Iniciátor:
Římskokatolická farnost Bučovice
při kostele Nanebevzetí Panny Marie,
P. Mgr. Tomáš Fránek, BA, administátor farnosti
Autor textu:
Luděk Navara, Občanské sdružení PAMĚŤ
Spolupráce:
Miroslav Kasáček, Občanské sdružení PAMĚŤ
Architektonické řešení a produkce:
Jan Říčný, Filip Kosek
Grafický design:
Jan Svoboda
Výroba:
Jakub Jarcovják, Daniel Golík
Webdesign:
Fenomio, s.r.o.
Archivní zdroje:
Archiv bezpečnostních složek Praha
Moravský zemský archiv Brno
Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově
Biskupství brněnské
Gymnázium T. G. Masaryka, Hustopeče
Městské muzeum a galerie v Hustopečích
Farnost Velké Meziříčí
Farnost Křtiny
Farnost Čučice
Poděkování:
Mgr. Soňa Nezhodová, Městské muzeum a galerie v Hustopečích
Mgr. Jan Sedláček, Gymnázium T. G. Masaryka, Hustopeče
Vladimír Drbola, Starovičky
Jaroslava Fialová, Slavkov u Brna
Josef Holacký, Starovičky
Mgr. Jan Růžička, Ph.D.
Ing. Marie Matějů
Biskupství brněnské
Marie Kotolánová, Bučovice
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska
v rámci fondů EHP
www.fondyehp.cz/kultura